Třezalka tečkovaná

Třezalka tečkovaná (hypericum perforatum)

Popis: Třezalka je vytrvalá, 30 až 60 cm vysoká bylina s větveným plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají četné přímé a tuhé lodyhy se vstřícnými listy. Lodyhy jsou na průřezu oblé a mají pouze dvě podélné úzké lišty. Nekvetoucí lodyhy jsou jednoduché a hustě olistěné, kvetoucí lodyhy jsou v horní části vidličnatě větvené. Krátce řapíkaté vrchní nebo přisedlé spodní, nanejvýš 3 cm dlouhé listy jsou protáhle vejčité až podlouhlé, s celokrajnou lysou čepelí , v níž jsou proti světlu pouhým okem dobře patrné siličné nádržky jako prosvítavé tečky a roztroušené černé tečky žlázek, obsahujících červené barvivo hypericin. Pětičetné pravidelné květy mají až 25 mm v průměru a jsou sestaveny do bohatých koncových květenství. Kališní lístky jsou kopinaté až protáhle vejčité a zlatožluté nesouměrné korunní plátky jsou černě tečkované. Velký počet nápadných tyčinek je rozdělen do tří svazků, svrchní semeník dozrává po oplození v žláznaté tobolky, které mají kromě několika podélných také četné krátké šikmé pryskyřičné nádržky, čímž se liší od příbuzných, farmaceuticky bezcenných druhů. Kvete od června do srpna.

Výsev Třezalky tečkované: Semena vyséváme od února do dubna na povrch substrátu. Nezasypávejte, světlo podporuje klíčení. Rostliny přesazujeme do prokypřené půdy v dubnu až červnu do sponu 30 x 30 cm. Sbíráme nať a květ v červnu až červenci následujícího roku.

Léčivé účinky: Čaj podporuje imunitní systém a obranyschopnost organizmu. Výborně působí proti depresím. Dlouhodobé užívání pouze třezalkového čaje může způsobovat světloplachost a také může omezit účinnost hormonální antikoncepce. Olejový extrakt vyrobený nejlépe z olivového oleje označený jako Janův olej je starým utišujícím prostředkem na bolavá bříška kojenců a především zlepšuje hojení spálenin a jizev. Pozor po jeho aplikaci je pokožka citlivější na sluneční záření.

Výskyt: Třezalka je rozšířena po celé Evropě, severní Africe, v Asii až do střední Sibiře a na Altaji.

Třezalka byla však zavlečena a zdomácněla i v řadě jiných oblastí. Třezalka tečkovaná dobře snáší sucho a je velmi hojná na slunných místech od nížin do hor. Často tvoří rozsáhlé porosty na suchých slunných stráních, na mezích, pastvinách, podél cest, na pasekách a ve světlých lesích. Setkáme se sní však i v pobřežních houštinách a na vlhkých místech.

Možnost záměny: Kromě třezalky tečkované roste u nás několik dalších, značně podobných druhů, které však mají mnohem menší siličné žlázky. Nejčastěji dochází k záměně s třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum Crantz), která je dosti hojná na vlhkých loukách a mýtinách v horských a podhorských oblastech, liší se však širšími, zpravidla vejčitými kališními lístky a na průřezu čtverhrannou lodyhou, podobně jako je tomu u třezalky čtyřkřídlé (Hypericum tetrapterum Fries).

Zajímavost: Třezalka byla od nepaměti považována za kouzelnou a léčivou bylinu, uplatňující se i v magii a při léčbě nejrůznějších chorob, počínaje ochranou před bleskem a konče náměsíčností. V malých žlázkách obsažené červené barvivo hypericin, nazývané „krev sv. Jana“, má zřejmě hlavní podíl na tom, že třezalka byla opředena řadou pověr. Mléko koz či krav, které spásly větší množství třezalky se hypericinem zbarví do růžova, což ve středověku nemohlo být vyloženo jinak, než že krávy dojí krev, protože byly uhranuty. Byl to zajisté dobrý důvod k tehdy oblíbeným honům na čarodějnice.

Obsah: 0,4g semen